V noci jsou patrné mrazy. Přes den svítí slunce tak silně, že může dojít k poškození zraku. Navíc hrozí výšková nemoc. I přes tyto drsné podmínky přitahuje toto místo mnoho turistů jako magnet. Zejména ty, kteří chtějí zažít dobrodružství na „střeše světa“. Tak se totiž Pamírským horám říká. Jedná se o rozsáhlou náhorní plošinu o celkové rozloze 100 000 km2. Nachází se ve střední Asii. V průměrné nadmořské výšce přes 4 000 metrů nad mořem. V tomto textu se na tuto „nadpozemskou“ oblast podíváme zblízka a popíšeme nejlepší zajímavosti a aktivity, které na odvážlivce čekají. Pokud patříte mezi ně a dáváte přednost tomuto typu cestování před lenošením na plážích v teplých krajích, pak vás jistě bude zajímat, co Pamír nabízí. Dozvíte se přinejmenším:
- S jakými obtížemi se setkal slavný cestovatel Marco Polo během své výpravy do Číny přes tuto náhorní plošinu;
- Jak se do této oblasti dostanete dnes a zda vás při jejím přechodu čekají podobné problémy (např. slavná Pamírská dálnice);
- Jaká tajemství Pamír skrývá a čím může překvapit odvážné trekaře;
- Kolik času strávíte v této odlehlé, řídce osídlené vysokohorské oblasti a co tam budete dělat kromě obdivování fantastických výhledů (na tomto místě prozradíme, že trekking je jen jedním z návrhů);
- Jak se na cestu připravíte, tj. co musíte mít v batohu;
- Kde budete nocovat. Penzion, stan? Nebo možná některý z hotelů, které doporučujeme v Tádžikistánu (většina Pamíru zahrnuje tuto asijskou zemi);
- Jakých skupinových výletů s průvodcem byste se měli zúčastnit a jaká je jejich cena.
Kde se nachází Pamír – poloha na mapě (nebo glóbu)
Pokud chcete najít tuto hornatou oblast, musíte navštívit Střední Asii. A nejlépe je přepnout na satelitní zobrazení. Pak se vám ukáže celá „mohutnost“ Pamíru. Oblast, kde se „setkávají“ tak známá jižní a mohutná pohoří, jako je Karakorum, Hindúkuš, Tien-šan a Himálaj. I když správně by se mělo říci: rozcházejí se v něm. Koneckonců jde o horský uzel. Leží převážně v Tádžikistánu (pohoří Badachšán) – jen jeho krajní okraje jsou v Afghánistánu, Kyrgyzstánu a Číně).
O rozloze Pamíru jsme se již zmínili v úvodu. V tomto textu se „projdeme a projedeme“ po jedné z nejvýše položených cest, abychom s otevřenou pusou zírali na rozlehlá údolí a monumentální vrcholy (zejména na nejvyšší z nich, Ismail Samani, známý jako Stalinův štít – 7495 m).
Komu se v této zemi rozbuší srdce rychleji?
Všem, kteří touží po dobrodružství a silných zážitcích (adrenalin s velkým A). Právě takovému člověku doporučujeme cestu do Pamíru. Jste jedním z nich? Skvělé. Pokud nemáte strach z výšek a chcete alespoň jednou pocítit to, co Marco Polo, pak se na tuto náhorní plošinu vydejte. Ať už se budete pohybovat po vlastních nohách, na kole nebo džípem, „místní hory vás přivítají s otevřenou náručí“ jako obři z pohádkových příběhů.
V této jedné z nejvýše položených oblastí planety Země se fantazii meze nekladou. Bude si s vámi zahrávat, nebo skutečně uslyšíte, jak na vás „Pamír promlouvá a ukazuje prstem“: „Vítej, cestovateli, vítej a podívej se, neboť nikde jinde neuvidíš takové krajiny, z nichž se ti bude tajit dech…, ale pamatuj, že zde nepotkáš živého člověka a budeš odkázán sám na sebe“. Co se týče první části „tohoto tvrzení“, skutečně jen málokterý kraj může Pamíru konkurovat. Ale není druhá část někdy přehnaná? No, je to tak. Protože po cestě dříve či později narazíte na zástupce určité civilizace – kočovníky, pastevce a obyvatele osad rozesetých po celé oblasti („uprostřed ničeho“). Pěstují své vlastní tradice, dorozumívají se specifickým dialektem.
Proč je Pamír „střechou světa“?
Již v úvodu jste si mohli přečíst, jakými slovy se tato hornatá oblast popisuje. Nejde o žádnou nadsázku. Vždyť víte, že na tomto nejmohutnějším horském uzlu se sbíhají horská pásma o nadmořské výšce více než 7 000 metrů! Takže poloha (včetně té strategicko-historické), uspořádání terénu a nadmořská výška – tyto prvky dělají z Pamíru „střechu světa“. Místo s jedinečnou faunou (kozy, sněžní levharti, divoké ovce popsané Marcem Polem) a flórou (topolové a vřesové houštiny, vysokohorská vegetace). Místo, kde se můžete téměř dotknout slunce, přestože zde často fouká ledový a silný vítr. Pamír – jak správně říkají Číňané – je „bod na půli cesty mezi nebem a zemí“.
Cesta do Pamíru – otázka bezpečnosti a aklimatizace
Než se s námi vydáte na „střechu světa“, je dobré si uvědomit, na co si dát na této neobvyklé výpravě pozor. A také jak se na ni připravit – psychicky i fyzicky. Na Pamírské magistrále jsou úseky s různou obtížností, ale ať už si vyberete jakoukoli trasu, vždy je třeba postupně a beze spěchu adaptovat tělo na vysokou nadmořskou výšku, kde je obsah kyslíku ve vzduchu znatelně nižší. Jde o proces aklimatizace. Bez něj se ochranný systém proti hypoxii nerozvine.
Jakmile si zvykneme na pobyt v této hornaté oblasti, pravděpodobně nám nehrozí žádné vážné nebezpečí (a to ani při nepříliš stabilní hranici s Afghánistánem – v tzv. vachánském koridoru a v blízkosti Kyrgyzstánu, kde prochází domobrana a armáda). I když stále musíme počítat s proměnlivým počasím a logistickými problémy v nejodlehlejších vesnicích. Pokud by však došlo k nehodě, vyplatí se mít pojištění KL/NW (stojí až několik desítek zlotých na den) – pak nebudete zbytečně utrácet za lékařský transport (evakuace vrtulníkem).
Dobré vědět: V případě organizovaného výletu průvodci dobře znají terén a jsou schopni poskytnout první pomoc (jsou k tomu vyškoleni). Pokud se vydáte do hor sami z turistické základny, nezapomeňte výlet nahlásit na nejbližší policejní stanici.
Cesta do Pamíru z Polska – nejdůležitější etapy
Teď, když už máme téma bezpečnosti vcelku vyjasněné (no, skoro, protože ještě zbývá příprava nezbytných věcí s sebou), je na čase naplánovat naši, nebo spíše vaši, cestu.
Jak se nejlépe dostat na Pamír z Polska?
Existují dva způsoby. První je cesta autem přes Bělorusko, Moskvu a Kazachstán směrem do Kyrgyzstánu a dále do průsmyku Ak-Baital. V minulosti by někoho taková cesta mohla lákat, zejména proto, že hranice této země může překročit každý Polák bez víza. Dnes tak stále mohou učinit, ale vzhledem k současné politické situaci s Ruskem je lepší zvolit jinou možnost. A tou je letět do Tádžikistánu z Varšavy (můžete letět i z jiných měst, ale tato možnost je nejlevnější). Ačkoli neexistují přímé spoje (obvykle musíte udělat jedno mezipřistání v Turecku), důležité je, že nakonec se s leteckou společností LOT dostanete do Dušanbe v průměru po 10 hodinách. A tedy do hlavního města Tádžikistánu – odtud již můžete „dobývat“ Pamír jakýmkoli dopravním prostředkem. Cena letu? Kolem 2 000 PLN a více (i když se náhodou objevují letenky za 1 672 PLN, které najdete zde).
Jaké doklady jsou v Pamíru vyžadovány?
Cestovní pas a vízum. První z nich musí být platný minimálně šest měsíců ode dne zamýšleného vstupu do Tádžikistánu. Stejně důležitý je i druhý jmenovaný doklad. Bez víza můžete na své pamírské dobrodružství zapomenout. Vyřídíte si ho online na této webové stránce a zaplatíte za něj asi 52 dolarů. Ukazuje se však, že to ještě nejsou všechny povinné dokumenty… Je zapotřebí také další povolení GBAO. To vám umožní pobyt v oblasti Pamíru, tedy v autonomní oblasti Horní Bachš. Kromě zaškrtnutí příslušného políčka ve vízovém formuláři budete muset zaplatit dalších 20 dolarů, což je cena tohoto typu povolení.
Dobré vědět: Pokud však o povolení GBAO požádáte na místě v Dušanbe, můžete ušetřit spoustu peněz. Dostanete ho hned na úřadě zvaném Úřad pro víza a registraci cizinců (zkráceně OVIR). Stačí se dostavit osobně a z peněženky vytáhnout 20 somonů (asi 2 dolary v tádžické měně).
Povětrnostní podmínky nebo kdy navštívit Pamír?
Zdá se, že po shromáždění všech důležitých dokumentů vstoupíme do oblasti Pamíru bez problémů. Ale co počasí? Nebude někdy překážkou? Tádžikistán leží na rozhraní dvou klimatických pásem – mírného na severu a subtropického na jihu. Počítejte tedy s velkými teplotními výkyvy. Zima v Pamíru je dlouhá, krutá a velmi chladná (průměrně -18 °C, ale někdy i… -50 °C – takový extrémní mráz se silným větrem však není pro otužilé místní obyvatele nic překvapivého). Léto je naopak krátké a teploměry pak ukazují až 20 °C (v údolích více). Vegetace se takovým podmínkám a malým srážkám nějak přizpůsobila. Je však třeba si rozmyslet, jaká doba se ukáže jako nejvhodnější pro výlet.
Napovídáme: Pamírský trakt je otevřen celoročně. To však neznamená, že se sem jako začínající turista vydáte v zimě. Přijeďte v červenci nebo v srpnu. Případně v květnu nebo v září. Pak si nebudete stěžovat na počasí.
Pamír: Co si vzít s sebou a jak se připravit?
Už máte rezervovanou letenku na nejlepší roční období a měsíc? Skvělé! Ale stále ještě nevíte, co vám během cesty do velehor nesmí chybět v batohu. Zvláště pokud se rozhodnete prozkoumat Pamír na vlastní pěst. Pokud ještě nejste zkušení, pak využijte kratší, frekventovanější trasy a úseky. Vždy však mějte s sebou mapu a kompas pro orientaci v terénu, stejně jako zásobu vody na pití (nejlépe ve filtrovaných lahvích) a jídlo. Neméně důležité je termoaktivní oblečení, tedy teplá a pružná bunda (z několika vrstev látky), mikina, pevná obuv. Dále klobouk, sluneční brýle a opalovací krém. Užitečné jsou také prášky na žaludeční potíže, něco proti bolesti a kapky do očí.
Praktické rady: Pamír je místo, kde navzdory divočině potřebujete ….. specifické, mimořádné množství peněz. Koneckonců budete navštěvovat různé vesnice a města. Budete také chtít přenocovat v hotelech a nakoupit zajímavé suvenýry (řemeslné výrobky apod.). Vybírejte a vyměňujte co nejvíce peněz v bankomatu v Dušanbe (v jiných bankomatech nemusí být dostatek místní měny). Na většině míst budete platit v hotovosti, ale ne nutně v dolarech.
Pamírské dobrodružství – nejen trekking
Čeká vás výprava do neznáma, během níž vaše zavazadla ponesou tádžičtí jaci a osli. Na trek se vydáte s vhodnou obuví na nohou a s holemi v rukou. Jedná se o nejoblíbenější formu aktivity v Pamíru. Umožní vám ve volném čase si vychutnat malebnou, i když divokou krajinu – hory, údolí, horské průsmyky, zurčící řeky, smaragdová jezera. Pamír je také „zemí tisíce ledovců“, v čele se slavným, nejdelším, 70 km dlouhým ledovcem Fedčenko! Proto se vašim očím představí i takovéto divy. Tyto pěší skupinové výlety nabízí například organizace PAMIR. Zajímavou nabídku však najdete i na těchto webových stránkách.
Treking však není jedinou atrakcí, kterou můžete v horách zažít. Stále budete využívat sílu vlastních nohou, ale při jízdě na kole. Ano, i tato aktivita s cestovní kanceláří stojí nemalé peníze (16 dní – několik tisíc zlotých), ale stojí za to. Je to totiž jedinečné dobrodružství. Se zadýchaným dechem překonáte několik stovek kilometrů opuštěnými oblastmi (včetně údolí Bartang) a cestou budete míjet malé osady.
Dobré vědět: Je možné se vydat na cyklistickou túru i samostatně, ale i v tomto případě budete potřebovat řidiče s autem, který vás bude následovat a v případě potřeby vám poskytne technickou podporu. Měli byste si také dělat přestávky, protože řídký vzduch ztěžuje dýchání. Kolo musí mít pevný rám a správně regulovaný tlak v dušových pláštích (optimálně mezi 2,0 a 3,5 bar).
Jak dlouho se „procházíte“ po „střeše světa“?
V nadpisu této části jsme sice použili sloveso „procházka“, ale tato otázka by se mohla týkat jakéhokoli druhu činnosti na „střeše světa“. Odpověď: Trekking může trvat od několika dnů až po několik týdnů (v závislosti na výběru trasy). Cesta pouze autem: v průměru 7 dní. Pokud chcete projít celý Pamírský trakt (rovných 1250 km) v klidném tempu, musíte si vyčlenit až 30 dní.
Co vidět v Pamíru – nejzajímavější zastávky
Ten, kdo nemá rád horské výpravy, pravděpodobně řekne, že Pamír pro něj není vysněnou destinací. Inu – není snadné takového člověka přesvědčit, že v této oblasti uvidí nejen hory samotné. My se o to však pokusíme a následující místa popíšeme tak, aby nerozhodný člověk změnil názor a chtěl je zachytit do objektivu svého fotoaparátu. Zde je mimo jiné uvedeno, co se objeví na cestě turisty, který se vydá po Pamírské dálnici:
Jezero Karakul
Nejvýše položené jezero v Tádžikistánu (3900 m n. m.). Nachází se přesně v severovýchodní části této země. Bezodtoké. Slaná. Největší (s rozlohou 380 km2). Hloubka 250 m. Vypadá jako namalovaná, ale je skutečná. Má klidnou vodní plochu intenzivní modré barvy.
Rezervace Zorkul a Tádžický národní park
V oblasti Pamíru se nacházejí také přírodní rezervace. Nemůžete si nechat ujít, čím se může pochlubit rezervace zvaná Zorkul (nebo Zorkol), která se nachází na hranici mezi jižním Tádžikistánem a severním Afghánistánem. Nachází se v blízkosti pohoří Hindúkuš. Stojí za to sem přijet a objevit například severní stranu jezera Zorkul o rozloze 1 600 km2 (v nadmořské výšce 4 126 m), ze kterého přímo vytéká řeka Pamír. V této rezervaci, založené v 70. letech 20. století, se i přes řídkou vegetaci setkáte s ovcemi a ptáky dudky chocholatými.
Vydejte se také do Tádžického národního parku, který byl turistům otevřen v roce 1992 a je zapsán na seznamu světového dědictví UNESCO. Rozkládá se na celých 18 % celkové rozlohy Tádžikistánu (2 661 674 ha). Právě zde loví ibisové sněžní a běhají sibiřské kozy. A je tu On – mohutný, námi již zmíněný Fedčenkův ledovec – nejdelší ledovec na světě mimo polární oblasti.
Několik pohádkových údolí
Pamír není jen pohoří. Jsou to také nádherná údolí. Patří mezi ně:
- Panj – údolí, jehož název je odvozen od řeky (přirozená hranice mezi Tádžikistánem a Afghánistánem). Mezi strmými skalami vede úzká silnice, která vás zavede do různých osad a města Chorog;
- Bartang – hůře přístupný, na západě Pamíru, blízko Afghánistánu, s jedinečnou divokou přírodou. Zde se však pořádají trekingové výpravy;
- Wachan (Vachán) – údolí, či spíše pruh země, známý také jako Wachánský koridor. S délkou téměř 300 kilometrů a šířkou několika desítek kilometrů. Výhledy, které nabízí, jsou tak mimořádné, že není snadné je popsat několika slovy.
Klidné vesnice a města
Jak jsme již vysvětlili, Pamír je víc než jen bezbřehá divočina s přírodními divy. Vždyť Pamír je domovem pastevců a obyčejných obyvatel. Kde? Ve vesnicích a městech, jako např:
- Chorog – hlavní město horského Badachšánu (autonomní oblast Tádžikistánu, která pokrývá více než třetinu celé země). Právě v tomto přívětivém městě se nachází hlavní turistické informační centrum a nedaleko jeho hranic se nachází osada Jamg, kde objevíte hrobku tádžického súfijského mudrce Mubaraka. V Chorogu najdete také rušný trh s čerstvým ovocem, prohlédnete si botanickou zahradu a v restauracích si pochutnáte na místních jídlech;
- Dušanbe – to je zase hlavní město samotného Tádžikistánu. V samotném městě a jeho okolí se nachází několik míst, která stojí za to vidět. Doporučujeme mimo jiné: pevnost Hissar (známá, dobře zachovalá památka stará 3 000 let), Národní muzeum, Rudakiho park (areál s kouzelnými zahradami a fontánou a památníkem nejvýznamnějšího tádžického spisovatele Rudakiho) a nejstarší čajovnu – Rohat Čajchan;
- Aličur – „brána do Pamíru“, malé, nejchladnější městečko ležící ve Wachánském koridoru v nadmořské výšce 4080 metrů. V něm poznáte, o čem je místní život a kultura místních obyvatel. Když zde budete stát na mostě u bazaru na „konci světa“, dostanete hlad a budete chtít ochutnat tradičně pečený chléb. A nakonec se vykoupejte v léčivých horkých pramenech Bibi Fatima (takové atrakce jsou i v jiných částech Pamíru);
- Murgab – ani ne tak město jako spíše rozlehlejší osada s hliněnými domky s plochými střechami. Některé prameny uvádějí, že nejvýše položený je právě Murgab (Murgob), nikoli Aliczur, ačkoli je postaven ve výšce 3612 m n. m. Murgab se nachází v nadmořské výšce 3,5 km.
Pamírská dálnice – děravá silnice do nebe…
V našem textu o Pamíru bylo toto jméno zmíněno vícekrát. Silnice M41, známá spíše jako Pamírská dálnice, sice není nejvýše položenou silnicí na světě (tento titul patří Umling La v Indii), ale i tak je elektrizujícím způsobem působivá. Byla postavena v letech 1931 až 1934 (i když některé úseky byly postaveny již v 19. století), asfalt byl položen až v roce 1970.
Většina jejích úseků je ve výšce přes 4000 m n. m. a nejvyšším bodem je zde „Bílá kobyla“ neboli průsmyk Ak Baital (4655 m n. m.). Pamírská stezka je dlouhá přibližně 1250 km a dlouho byla důležitým úsekem tzv. hedvábné stezky. Začíná v Dušanbe a končí ve městě Oš v Kyrgyzstánu (nebo naopak).
Překladem do polštiny získáme slovo dálnice. Ale tato silnice podél 1125 km dlouhé řeky Panj tak vůbec nevypadá. Dnes není všude řádně zpevněná. Povrch je na mnoha místech štěrkový nebo kamenitý. Je třeba se vyhýbat četným výmolům. A přesto není nouze o turisty, kteří jsou ochotni tuto trasu absolvovat, aby si vychutnali místní atmosféru, autentické výhledy a „překročili nebeskou bránu“. Jaká je nejlepší cesta? Pronajatým autem nebo dokonce stopem, i když nabízíme také výběr organizovaných a bezpečnějších okružních cest na 5 až 10 dní s profesionálním řidičem. Místo v autě si můžete rezervovat kliknutím sem.
Přenocování v Pamíru
Pravděpodobně vás zajímá, kde budete během své eskapády spát. Jakmile se ocitnete na stezce, stačí si postavit stan (pokud to terén dovolí). Než se vydáte do hor a po návratu z nich, můžete si rezervovat ubytování v některém z hotelů (níže popisujeme tři nejlépe hodnocené).
V domě pastýřské rodiny
Spaní ve stanu je bezpochyby nezapomenutelné dobrodružství, ale také docela výzva. Ukazuje se totiž, že i v létě klesá teplota vzduchu v noci pod nulu. Karimatka a spací pytel jsou proto nutností. Existují však i jiná řešení. Jaká to jsou? Ubytování v prostém domě některé z přátelských tádžických pasteveckých rodin (odpočinek na podlaze) nebo spaní v penzionu, kde za jídlo a mytí v ledové vodě zaplatíte 10 dolarů.
Tři nejlepší hotely v Tádžikistánu
Unavení z několikadenní expedice po Pamírské magistrále však budete snít o spánku v pohodlné posteli. To je možné v některých městech, například v takových doporučených hotelech, jako je např:
HOTEL AYNI – rezervovat zde
Adresa: Ayni Street 52/46, 734000 Duszanbe, Tadżykistan
Čtyřhvězdičkový hotel s vynikajícími recenzemi v hlavním městě Tádžikistánu. Má dobrou polohu, neboť se nachází v blízkosti obchodů a jen 2 km od letiště (možnost transferu z letiště) a 3 km od lanovky. Za cenu přes 200 PLN za noc si užijete bohaté vybavení. Například parkování zdarma, terasu a společnou kuchyň. Na místě je nepřetržitě otevřená recepce, bar, bezplatné Wi-Fi a půjčovna kol. K dispozici budete mít velmi chutnou asijskou snídani. Ale hlavně budete ubytováni v klimatizovaném pokoji s TV s plochou obrazovkou, trezorem a vlastní koupelnou se sprchou, pantoflemi a toaletními potřebami.
Sunrise Apartments – rezervovat zde
Adresa: Khusienzoda 36A 13 etazh, 734000 Duszanbe, Tadżykistan
Další hotel v Dušanbe, ale tříhvězdičkový. Zahraničními návštěvníky je stále velmi dobře hodnocen. Je sice o něco dále od letiště než výše popsaný objekt, ale můžete počítat s rychlou dopravou (kyvadlová doprava k hotelu). Chválena je restaurace a plně vybavená kuchyně v Sunrise Apartements. Přes noc se v tomto hotelu vykoupete a vysušíte si vlasy. Budete se dívat na televizi, kde si můžete vybrat ze satelitních kanálů. Pronajměte si auto. A hlavně budete usínat na velké posteli a ráno se probudíte k vydatné snídani. Za noc zaplatíte přibližně 200 PLN (se slevou).
Pamir Alibaba Hotel – rezervovat zde
Adresa: Q. Imatsho 43, 736000 Khorog, Tadżykistan
Třetí z hotelů, kde se vyplatí přenocovat. Ne však již v Dušanbe, ale ve městě Chorog. V klidné oblasti, mimo centrum. Tříhvězdičkový hotel Pamir Alibaba (super název, že?) nabízí bezplatné služby, např. bezplatné půjčení kol, ponechání auta nebo motorky na parkovišti, hraní stolního tenisu, bezdrátový internet ve všech pokojích. Na pokojích je k dispozici šatní skříň a v koupelnách toaletní potřeby. Najdete zde také ledničku a posezení v pěkné zahradě, kde se ráno podává snídaně. Cena vašeho pobytu? Pouhých 189 PLN.
Tajemství Pamíru
Blížíme se k cíli, k závěru našeho textu. Ještě předtím vám však Pamír odhalí svá kouzla a možná i obavy… Marco Polo se s nimi během své výpravy do Číny pravděpodobně nesetkal. Kdyby tomu bylo jinak, šance na jeho úspěch by se snížila na nulu. Proč? O koho se jedná? O duchy, dámy a pánové. O duchy!
Existuje totiž legenda, která se předává z generace na generaci. Říká se v ní, že v Pamíru žijí přízraky. Jejich úkolem je odjakživa chránit kraj před vetřelci zvenčí. U táboráku si starší lidé často vyprávějí, jak lovec zabil spícího démona a osvobodil lidi uvězněné v jeskyni tím, že jim dal nástroje a jídlo a pak jim ukázal, jak žít, vyhýbat se zlým duchům a chovat se uctivě k sousedům.
Od této legendární události je každý obyvatel Pamíru velmi spjat s přírodou. Žije neuspěchaně. Se svými vesnickými přáteli si postaví jurtu. Návštěvníky pohostí chlebem, sladkostmi, mlékem, máslem a čaji (tradičním zeleným čajem). A vysvětluje, že jak je všestranné zvíře, protože dává nejen chutné maso a hustou vlnu, ale může sloužit i jako oř (zejména ve vyšších nadmořských výškách, kde je kůň příliš unavený…).
Náš krátký příběh o výpravě Marca Pola
Psal se rok 1271, když se italský obchodník rozhodl vydat na nejdůležitější cestu svého života. Jmenoval se Marco a jeho jméno bylo Polo. Jeho cílem bylo dosáhnout Číny a navázat obchodní kontakty. Jakou cestou se do této exotické země vydal? Samozřejmě přes Pamír po Hedvábné stezce! Navzdory svému nízkému věku (17 let) se mu to podařilo. Během své cesty hladil ovce a zaznamenával zvyky kočovných domorodců, které potkával. Díky němu si Asie a Evropa konečně začaly vyměňovat zboží a sdílet svou kulturu.
Byla však samotná cesta snadná? Ale ne! Pamír si na obchodníky (s Marcem cestoval jeho otec a strýc) vybíral svou daň. „Zdánlivě otevřel brány dokořán, ale pak několik let házel klacky pod nohy. Převládaly extrémní podmínky. Noci byly velmi chladné. Vítr foukal nemilosrdně. Napadaly i sněhové bouře. Polo neměl takové vybavení, jaké je k dispozici dnes. Nebyl ani zkušeným horolezcem (strmé svahy a úzké průsmyky se ukázaly jako téměř neprůchodné). Není divu, že mu trvalo několik let (přesněji 4), než se dostal do Číny. O jeho dobrodružstvích byl nedávno natočen seriál.
Pamír – proč na toto místo nikdy nezapomenete?
Vzdálené. Izolované. Drsné. Divoký. Neobydlená. Žádná moderní infrastruktura. No a co, když je to nesmírně fascinující! Představte si, že sedíte ve starém vratkém džípu na „střeše světa“. Jako řidič nebo spolujezdec jedete po silnici postavené ve 30. letech minulého století. Nejvýše položená silnice. Provází vás strach? Ne. Při pohledu na velehory stvořené matkou přírodou a mezi nimi na hrstku drobných, ale usměvavých (navzdory nelehkému každodennímu životu) a vlnících se Pamírů cítíte naplnění a svobodu. Existuje něco krásnějšího a nezapomenutelnějšího?
Pamír – Často kladené otázky
Je Pamír krásná oblast?
V každém případě! Může se pochlubit nádhernou krajinou, přestože se zpočátku zdálo, že se jedná o nepříliš pohostinnou oblast. Kromě hor zde uvidíte barevná jezera, ledovce a řeky. A také duchovně krásné lidi.
Co je Pamírská dálnice?
Jedná se o úsek bývalé Hedvábné stezky. A v moderní době, tedy od 20. století, trasa zvaná M41. Druhá nejvyšší, spojující dvě země: Tádžikistán (město Dušanbe) a Kyrgyzstán (město Oš). S délkou 1 250 km.
Pro koho je výlet do Pamíru vhodný?
Není pro každého turistu, ale je velká šance, že si ji užijí i ti, kteří právě testují své schopnosti s novými výzvami. Na druhou stranu ti, kteří hledají dobrodružství v horách a chtějí poznat jinou kulturu a přírodu, budou jistě nadšeni.
Jaký je nejvyšší vrchol Pamíru?
Je to 7495 m vysoký vrchol Ismail Samani, pojmenovaný po perském vládci, který založil slavnou dynastii. V roce 1933 a poté 1962 se však používaly jiné termíny. Nejprve to byl Stalinův vrchol, poté Vrchol komunismu. Nevíme, jak vy, ale my máme mnohem raději původní první název.
Kolik stojí cesta do Pamíru?
Hodně! Tohle není výlet pro každou kapsu. Samotná letenka stojí 2 000 zlotých, ale pokud chcete využít profesionálně organizované trekingové a cyklistické výpravy od cestovních kanceláří, musíte utratit až 13 000 zlotých! I když tato cena může být nižší – ovlivňuje ji doba konání výletu a doprava na místě (autobus, terénní auto).
Kdo žije v oblasti Pamíru?
Tádžikové a Kyrgyzové, tj. občané Tádžikistánu a Kyrgyzstánu (oblasti východního Pamíru). Dále zde žijí etnické menšiny, například Uzbekové a Rusové. Všichni jsou k turistům přátelští a vstřícní.
Koho můžete potkat v Pamíru?
Nikdo… Ale ne. To je špatná odpověď! Při cestě po Pamírské dálnici potkáte místní obyvatele, ale ještě více bude dobrodružných nadšenců všech národností, kteří jedou, co jim síly stačí! Na kole, na motorce, rozbitým autobusem…
Kdy Marco Polo překročil Pamír?
V roce 1271 se pak vydal na cestu se svým otcem a strýcem. Po několika letech dorazil do Číny. Vám cesta na Střechu světa zabere méně času.